Týden v Dubaji byl pro mě neuvěřitelný zážitek. Pro příště si musím pamatovat, že když někam poletím, tak se budu vnitřně strachovat a ono se to pak ukáže jako jedna z mých oblíbených destinací. Příprava na konferenci, kde jsem prezentovala naši firmu, mě nenechávala spát poslední dny a nervozita nad mým oficiálním vystoupením by se dala krájet.
Snažila jsem se Dubaj prožít naplno a tak jsme pracovní pobyt propojila s poznávacím a gastronomickým zážitkem.
První den jsme se hned ztratili při procházce k jezeru, které bylo nedaleko našeho bydlení a zajímavé bylo, že moje myšlenky nebyly o tom, jak najít cestu zpět, ale jak a kde se dobře najíst. Strašila jsem svou kolegyni mým kolapsem při ztrátě cukru, stává se mně to, obvykle když mám hlad a jsem unavená. Možná jsem ji chtěla donutit, aby se více soustředila cestu zpět nalezla co nejrychleji. Bohužel však jezero bylo tak velké, se spousty odbočkami, zákrutami, domy kolem něj vypadaly všechny stejně, takže nám trvalo 3 hodiny, než jsme našly cestu zpět. Moje výborná orientace, kdy si všímám různých maličkostí absolutně selhala.
K večeru jsme zašli na pláž, kterou jsem si našla, že by tam měl být fish market,
Je úžasné sledovat ruch tržiště. Mám to ráda v každé zemi, kam jedu.
Na pláži jsem si dala libanonskou placku s kuřecím masem, a pak jsme jeli do obchodního centra, do belgické kavárny, kde se podával alkohol.
Vše je tu tak čisté, že přání Ilči přivést ji kámen, které sbírá z cest, byl téměř nadlidský výkon.
Krásný výhled z vyhlídky nádherné stavby Madinat Jumeirah.
V Belgium Café jsme trávila dost času i druhý den, neboť bylo krásné počasí a chtěla jsme vyzkoušet jídlo. Bylo mně řečeno, že mají úžasné slávky, ale já si dala krevety s česnekovou omáčkou.
První večer jsme jeli do restaurace , která byla s krásným výhledem. Obrovská zahrádka s lidmi, kteří se náramně baví a kouří sishu. Ten večer jsem ji vyzkoušela poprvé :)
Jídlo nebylo úplně perfektní, ale já si dala studený a horký talíř a byla jsme nadšená způsobem podávání, neboť mám ráda vždy od každého ochutnám trochu a je co nejvíce rozmanitých chutí. Což nás vedlo často k debatě, co nejdivnějšího jsme jedli a jestli bych ochutnala cokoliv. Nikdy jsem se nebránila tomu ochutnat téměř cokoliv a pak si teprve udělat názor na to, jestli mi to chutná nebo ne. Co vy?
