Navařeno od Teplá kačka

Také nakupujete dárky na poslední chvíli? Nevíte si rady s tím, co udělá radost? 

Co takhle službu Navařeno od Teplé kačky. 

Nakoupíme, navaříme na týden a darovaný se nebude muset vůbec o nic starat, jen si vychutná dobré jídlo.

Službu si můžete vybrat v období leden až listopad 2019

Služba Osobní kuchař

Postarám se o Vaše jídlo během týdne od pondělí do pátka. Naplánuji, nakoupím, uvařím i na několik dní dopředu a vše po sobě uklidím, takže si na konci náročného dne můžete vychutnat bezproblémové a zdravé jídlo přizpůsobené vašemu vkusu. 

Přijdete z práce a poslední co chcete dělat, je tlačit se ve frontách supermarketu vymýšlet co k jídlu a pak ještě stát u plotny a vařit?

Nechte si uvařit od Teplé kačky!

Jak to probíhá? 
Nejdříve začneme bezplatnou konzultací po skypu, telefonicky nebo i osobně.  Přizpůsobíme nabídku na základě toho co máte rádi nebo dle zdravotních omezení (alergie na lepek, laktosu a jiné.) 

Všechna gurmánská jídla mohou být připravena u Vás doma nebo převezena k Vám ve stanovenou dobu. Jídla pak budou označená pokyny k finálnímu podávání, uschování a uložena ve vaši ledničce či mrazáku. Pracovní plochu si po sobě zase uklidíme.

Vy se tak nemusíte starat vůbec o nic, jen si vychutnat večer s rodinou či přáteli.

Cena za vaření kuchaře je 500 Kč na hodinu.  Návštěva u Vás je na minimálně 4 hodiny, ve kterých Vám uvařím na celý týden včetně nákupu. 
V ceně voucheru je příprava jídel pro 2 osoby na jedno hlavní jídlo denně. 

Cena za nákup není zahrnuta v ceně voucheru. 

 Služba  soukromá party

Zapůsobte na Vaše přátele nebo jiné významné hosty s jídlem podávaných v pohodlí domova s obsluhou. Postarám se o veškerý nákup, vaření a servírování, abyste si mohli vychutnat každou minutu stráveného času v dobré společnosti.  

Cena dohodou dle počtu osob, představy o formě občerstveni.

Více zde..

Dal toscano - Itálie na Letné

Dnes bych ráda doporučila jedno bistro u nás na Letné, italskou sýrárnu Dal toscano. Najdete ho naproti Bille u zastávky Letenské náměstí.

Doma se mi nechtělo vařit a tak jsem navrhla se jít podívat právě do tohoto malého bistra, které vlastní Italové z Bologny a kteří si zamilovali Česko tak, že už se prý nechtějí vrátit. 

Malé bistro se zahrádkou v krásně udržovaném vnitrobloku, je zároveň i prodejnou vína, těstovin  a kvalitních olivových olejů, ale hlavně má vlastní domácí výrobnu báječných italských sýrů, které dělá sám pan majitel s láskou.

Seděly jsme u malého stolku hned v prodejně, abychom vše viděli a měly jsme tak přehled o všem co se děje, a jak se to děje. Sklenička vínečka a opravdu úžasné domácí spaghetti carbonara, které si obvykle nedávám, mě daly pocit, že jsem někde na dovolené, a to nekecám. Italové si k nám přisedli a mluvili jsme o Praze,Itálii, divadlu, filmech... no prostě krásný večer. 

Pro mě je důležitě, že večer nestrávíte někde, kde je to jak na běžícím páse a majitel  nemá ani páru o tom, kdo mu u něj právě zrovna večeří ...

Nakonec jsme dostali ochutnat sladkou tečku, ve které byla opět domácí ricotta.

Italové nám omohli  vyřešit i otázku, která z nás dvou dělá lepší Aglio oilo. llča je má ráda vláčné, hodně olivového oleje, přidává vyvařenou škrobovou vodu po těstovinách,  a já mám zase v oblibě verzi s křupavým česnekem a hodně pálivé. No jo, Ilča je dělá správně :) Já už si je tím mým způspbem dělám skoro 20 let a byla doma, kdy sem si je vařila denně, za mých studentských let, ale jak jsem slyšela majitele, dělá to většina studentů i dnes :)

Takže Bon Apetite v Dal toscano :)

Více zde..

Kalíme s Kalinou

Narozeniny jsem slavila ve velkém a několik dní.  

 Jak jsem již zmiňovala, ve  středu 5. 4. 2017. kdy jsem se před X lety narodila,  jsem byla pozvána na degustaci od Alkohol.cz, která měla připomenout zapomenuté pití ovocných destilátů na Velikonoce. 

Český e-shop s destiláty a víny, což mě  osobně zaujalo, neboť víno mám hodně ráda. Já moc Velikonoce neslavím, ale vzpomínám na dětství a našla jsem si jen tak pro zajímavost fakta v číslech. Na Velikonoce se sice většina Čechů těší (82 %), pouze čtvrtina však chodí alespoň občas koledovat. Nejčastěji si vyslouží kraslice (70 %), čokoládou (58 %) a více než polovina z nás jim nabídne alkohol (53 %). Tvrdý alkohol si během Velikonoc dopřává skoro polovina republiky (46 %) starší 18 let. Štamprli něčeho ostřejšího si dají až dvě třetiny plnoletých koledníků. 

Ovocné  pálenky na místě představoval a přímo s láskou o nich hovořil profesionální barman, zabývající se progresivní a molekulární mixologií  Achim Šipla, který je paradoxně i mistr světa v míchání nealkoholických nápojů. České firma Jelínek má asi nejširší portfolio co se druhu ovoce z kterého jsou pálenky vyráběny a mě zaujalo, že i tak silný alkohol se dá míchat například s citronovou limonádou, což je prý to úžasná, osvěžující věc, kterou vyzkouším. Achim Šipla mluvil o pálenkách nadšeně, o historii, současnosti, jak se vybírá ve Vizovicích výroční lahev, která se pak i ve světě stává sběratelským kouskem, třeba i za 15 tisíc dolarů …, zkrátka o všem tak, až člověk měl opravdu touhu se už napít, i když tvrdému alkoholu neholduje.  

Bylo toho na probrání dost a já se bála, že ten svůj narozeninový den prostě nepřežiju. Degustace probíhala v  Atelieru Kalina, o něm jsem psala v minulém příspěvku. Šefkuchař a můj porotce v Masterchefovi, vytvořil masové menu, které se mělo snoubit nejen s chutěmi destilátů, ale i pořádně promastit žaludky, protoe vypít během hodiny 12 panáků, to už je challenge! 

Velmi mě zaujal jednoduchý interiér přední časti Pachtova Paláce, kde sídlí kavárna a Mirkova restaurace.  Dominantou je, kromě zaplněných vinoték, obrazů z přední české galerie, průhled do kuchyně skrz velkou skleněnou stěnu, kde vidíte kuchaře, jak připravují veškeré pokrmy. 

Ochutnávka ovocných destilátů

Mě osobně chutnala nejvíc meruňkovice :)

 Věděli jste, že existuje pálenka Oskerušovice?  Jeřáb oskeruše je listnatý strom, který je v České republice poměrně vzácný. Vyskytuje se v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy. Plody oskeruše připomínají malá jablíčka či hrušky, chuťově jsou výborné, hodí se k výrobě marmelád, kompotů a dělá se z nich také velmi kvalitní pálenka. Nejkvalitnější je pálenka bez přidaného cukru a bez chemie, ta má údajně dokonce zdraví prospěšné účinky.

Mirek Kalina připravil skvěle doplňující jídla, které prý promastí žaludek :) Nic pro vegetariány či vegany. 

Nadívaný pečený bok s medvědím česnekem

     Zvěřinou sekanou s bramborovou kaší a kachní rillettes, který byl mým favoritem.

Doma jsem se pak podívala na jejich stránky, protože jsme byla tak trochu skeptická. Zjistila jsem, 

že nejen prodávají alkohol, ale různě jiné věci a mě nejvíc zaujalo koření, které je v krásném balení. Takže jsem našla i tip na dárky.

P.S. až budete nalévat koledníkům, dopřejte jim něco kvalitního, tak ať jim není špatně :)

Přeji krásně Velikonoce. 

Více zde..

Kačka ke kachně sedá u Kaliny

Ve středu jsem slavila narozeniny, a jak jsem už zmínila, byla jsem pozvaná od Alkohol.cz na degustaci ovocných destilátů. Co všechno jsem ochutnala Vám popíšu v dalším článku, protože něco takového jsem zažila poprvé. Ochutnávka vína, by se ke mně hodila více, ale to asi až příště. 

Já, která moc pálenky nemusí, sem si k sobě přizvala Ilonku, která je dokáže uznale ocenit a vychutnat. Tato sláva byla v podniku Kalina Ateliér, který je otevřen teprve krátce a mě zaujal už tím, že propojuje umění s jídlem, což mi bylo velmi sympatické a naladil mě tak na mou notu. 

Mirek Kalina byl osobně přítomen, a k ochutnávce pálenek připravil 3 jídla, na které jsem se těšila, neboť jsme na akci šla hladová.  S Mirkem jsme si potykali a probrali zážitky z natáčení Mastechefa, ukázal mi kuchyň a já se tak seznámila se soutěžícím  z minulé kuchařské soutěže … té lepší řady. 

Jeho společník s námi seděl u stolu a nabídl se, že nám ukáže i ostatní prostory Pachtova paláce, ke kterým Atelier Kalina patří. 

Hotel byl v minulosti rezidencí hraběte Karla Pachty a kdysi v něm při svém pobytu v Praze přespával Mozart a Casanova. 

Mirek Kalina nám k degustaci připravil: 

Nadívaný pečený bok s medvědím česnekem

Zvěřinou sekanou s bramborovou kaší

Kachní rillettes, který byl mým favoritem.

Když se Mirek zeptal, co mi chutnalo nejvíc,  je jasné, že jsem řekla kachní specialitku a pozvala ho k nám na stánek 29. 4. Slíbil, že se s rodinou zastaví :)

Takže pokud procházíte od Národního divadla ke Karlova mostu, rozhodně zajděte alespoň na drink do prostor Pachtova paláce. Mají nádhernou a tichou zahrádku, což bylo překvapující na to, že jsem v úplném centru Prahy :) Dělají prý i výborné snídaně v kavárně hned vedle Mirkova ateliéru, a ne za turistické ceny

Jo a věděli jste, že i barové pulty se sbírají? Tento byl zakoupen v dražbě z nejlepšího pařížského hotelu. 

Více zde..

V jednom kole....

Ve středu večer jsme se vrátila z Londýna a musím říci, že od té doby, jsme toho s Ilčou stihla už docela dost. 

Ve čtvrtek den po příletu jsme pospávala, ale večer mě Ilča vytáhla do bistro Maso a kobliha, který patří stejnému majiteli jako je Sansho. 

Interiér mě velmi zaujal a vše bylo příjemné.  

Rozhodně musím doporučit vepřové kůžičky s pálivým avokádovým pyré, lososový gravadlax na  kváskové topince, a chilli z mixu hovězího a vepřeového to vše s pečenou bramborou čedarem a crème fraîche. 

V pátek jsem odjížděla do Berouna na sraz s holkami ze školy a musím říci, že mě překvapilo kolik nových restaurací se tam otevřelo. O tom, že je zde výborná burgrárna, do které jsme se ještě nedostala, vím dlouho.  Sraz však byl v pěkné restauraci Koza Roza a burger Pálivec mě moc chutnal. Salát s kozím sýrem si dala kamarádka a belgický tataráček byl také úžasný. Setkání bylo milé a zakončené v retro klubu, kde se pilo a tančilo. 

Druhý den nás čekala nemilá událost, pohřeb. Po něm jsme si chtěla jít už lehnout, neboť po večírku z předešlé noci jsme byla unavená, jenže nás čekala ještě oslava narozenin u sousedů. Ta se vydařila :)

Více zde..

Bari - víkend za jídlem

První dny měsíce července jsem se vydala na cestu na jihovýchod Itálie, do města Bari. Těšila jsem se na proslulou italskou gastonomii, ale co se jídla týká, bylo to trochu zklamání. Na každém rohu na Vás vykukují cedule s panini sedviči, panini a zase jen panini, dokonce pár metrů od hotelu bylo bistro s holandskými hranolkami, kde bylo stále plno.

Co však musím ocenit a moc se mně líbilo, byly samozřejmě kavárny, které jsou skutečně na každém kroku. Ráno zasednete jako turista ke stolku objednáte si espresso nebo capuccino, k tomu croissant, a pozorujete rychle se měnící klientelu, která si nesedá, jen se opře o bar vypije svoje café,  zhltne croissant a odchází. Než přicházejí další, hbytě barista zamete všudy přítomné drobečky pod barem, a už zvesela podává nové café. Práce v kavárnách je vyloženě mužská záležitost. Jednou se nám dokonce stalo, že za sednutí v kavárně na zahrádce jsem si měly připlatit 10 euro, raději jsme tedy postály po vzoru Italů u baru :)

Většinou když někde cestuji ráda nakupuji věci na piknik v místních supermarketech, proto mě příjemně překvapilo carpaccio na táccích, jako u nás prodáváme maso, pěkně i s rukolou a parmezánem.

Mimochodem sýry nebyly vůbec špatné, stejně tak různé tvrdé salámy a šunky, to vážně Italové umí! Možná se ptáte a co víno? Ano i to jsem si nemohla vynachválit, při jedné cestě na pláž jsme se zastavily v městečku Monopoli na trhu, kde jsme si nechali v místní vinotéce natočit "stáčené", rozdíl je docela velký ve formě "petek" u nás máte maximálně 2l, ale u nich Vám nic menšího než 3l nenatočí :). Na trzích vždy určitě šáhnětě po záplavě oliv všech možných druhů a zpracovní, nebudete litovat.

První večer jsme vyrazili do restaurace v Bari, kde jsme chtěli ochutnat místní specialitu, které se říká Orecchiette. Těstoviny ve tvaru ouška.

  Orecchiette ragů                   Orecchiete frutti di mare

Druhý den jsme si půjčili auto, neboť jsme chtěli vidět ty nejlepší pláže a ochutnat jídla i v jiných častích Apulie. Ani jedna z nás se nechtěla mačkat na městské pláži přímo v Bari, kde byla hlava na hlavě.

Na doporučení místních jsme v Ostuni vyrazily do místní rybí restaurace " Pescheria Delfino", jenže jsem si špatně vybraly. Mix mořských plodů a ryb vypadal ve studeném baru, kde jste si mohly vybrat cokoliv, z čeho Vás oči přecházely, neuvěřitelně lákavě, ale zpracování smažením ve strouhance na pánvi, vše totálně "zabilo". Záviděly jsme dvěma mladíkům u vedlejšího stolu, kteří mlaskali nad obrovskými humry. Naštěstí jsme poslední den přímo v Bari využili gastronomického průvodce a šly se najíst do rodinné rybí restaurace"Trattoria Giulio Cesare" . V prostředí plném fotek majitele se známými osobnostmi seděli u jednoho stolu pánové ve věku našich dědů a hodovali při dívání se na Terminátora. Byly jsme pro ně asi po chvíli stejně dobrá podívaná, pže víno nám chutnalo převelice, a jídlo co jsme si objednaly při blikání blesků našich mobilů pomalu vystydalo. A co jsme si daly? Předkrm bruschetta s rajčaty a bazalkou pokapaná citronovým olejem, lahoda, olej jsme si přivezly i domů.

Mořské plody tentrokrát ogrilované, čerstvé, báječné.

Druhý předkrm  špagety s bazalkou.

Hlavní chod celá grilovaná chobotnice, a steaky z telecího masa, to jsme si trochu popletla objednávku, ale maso je maso :).

Číšníkovy jsme se asi líbily, proto na závěr nám zdarma nabídl "šnaps" pod názvem Elixír noci :) Chutnal jako náš fernet, jen těch procent alkoholu měl zaručeně víc.

Více zde..

Pekingský muž / Peking Man

Koktejly si obvykle nedávám, mám ráda víno. Malaysie je muslimská země a alkohol tam je skoro nedostatkové zboží, tedy najdete ho jen ve velkým městech v turistických barech. Na baru je předražené vše co má v sobě alkohol, víno je neuvěřitelně drahé, koktejly levnější. Proto mě zaujal tento drink i pro jeho vizuální podobu. Vodka s našlehaným bílkem znělo zajímavě a název Peking Man hodně asijsky. Poletíte-li do Kuala Lumpur, navštivte určitě restauraci Opium v Changkat Bukit Bintang. Vaří tam úžasně.

Složení koktejlu 
vodka

puer čaj
longan (podobá se chuti lychee)
limetková štáva
orange bitters
našlehaný bílek

Více zde..

Dřísy, pstruzi, stanování

Před týdnem jsem přijela z Londýna a hned si balila na víkend pod stanem, který jsme naplánovaly s kamarádkami po emailech. 

Měl to být relax time v přírodě, kde vypneme od všedních pracovních starostí, termínů předávání projektů.

Příjezd do vesničky Dřísy byl velkolepý. Pouze jsme se chtěly zeptat kudy do kempu v místní hospůdce, ale celé se to nějak zvrtlo, a zůstaly jsme  až do noci s místními :). Starosta, velkostatkář a jiné postavičky nás celou noc bavili svou společností. Velký skok z londýnských ulic na dřevěnou lavici popíjejíc pivo a zelenou.

Přiznám se, že jak jsme se dostaly v noci po tmě do kempu, jsme si druhý den hodně lámaly hlavu.

Druhý den jsme se vydaly pěšky do vyhlášené venkovní  restaurace mezi rybníky.  Dva kilometry chůze od kempu Kačer.

Na místě nám chytli čerstvé pstruhy, které se grilovali v obrovském grill sudu. Vše vypadalo na pohled lákavě, i do zlatova propečené americké brambory, ale bohužel rybu kuchař dochucoval pouze grilovacím kořením. Slanost pstruha se nedala přehlédnout, a tak celá chuť čerstvé ryby byla v tu chvíli pryč.

Velká škoda, pže místo a nápad je to úžasný, určitě pokud budete někde poblíž Dřís a Kořenova, Lhotky či Konětop, zajeďte na jídlo tam, mají i různé masové variace, domácí klobásky, uzené pstruhy …

Ještě, že jsme se ráno namlsaly snídaní. Vozíme sebou vařič a všechny možné propriety, proto máme vždy krosny nafouklé nejvíc ze všech. Ale nic nepřekoná ráno u stanu, když v kastrůlku bublají vajíčka, s žampiony, jarní cibulkou a sušeným chili, je to bomba. Hrnek s kafem nesmí chybět, zkrátka ranní pohodička .

V noci jsme na ohni, pekly ručně nasbírané brambory z místního pole, ta chuť se nedá snad ani popsat, navíc jsme sebou měly skleničku přepuštěného másla a v kombinací se solí, je to prostě pecka!

Pod stan jedeme zase za pár dní, tentokrát na vodu, tak jsem zvědavá jaká bude místní kuchyně..., pže jak všichni asi víte kempy co se občerstvení týká za moc nestojí ...

Více zde..